MEDITAČNÍ PRAXE – teoretický základ

Motto

Člověk, který se vycvičil, prochází dnem, potkává lidi a mysl má pod kontrolou. I když má hodně práce, nikdy nespěchá a řeší problémy prostě a jasně…. Veškeré myšlení a uvažování vychází z jeho klidu a rovnováhy, stavu úplného odložení starostí, kdy se člověk cítí pánem situace. Chang Nai, Jak se uvolnit, 17.století

Každý z nás, bez rozdílu věku, zažil nebo zažívá ve svém životě momenty, situace, záblesky v podobě vnitřní zkušenosti, které se nás jakousi zvláštní formou dotknou. Nelze je moc vysvětlit nebo popsat slovy, je to pouze naše intimní zkušenost. Jsou to chvíle naprostého zastavení, kdy žasneme nad přírodními scenériemi, ustrneme při pohledu na dokonalé umělecké dílo, nemůžeme se odtrhnout od příjemného zvuku hudby nebo jen bezděčně koukáme do dáli.  V ten moment je mysl prázdná, bez myšlenek na minulost nebo budoucnost, oproštěna od touhy a prožívá přítomný okamžik. Je to spojení, jakýsi kontakt se zdrojem své existence bez přívlastků, kdy si uvědomujeme pouze naše vlastní bytí. Tento stav vyvolává záhadně příjemný pocit, uvolnění od sevření každodenních starostí a nutkání opět podobné pocity prožívat. Můžeme doufat v opakování prožitého stavu nebo se vydat na cestu hledání a objevování, odkud že tento pocit vzniká. Hledání vnitřní rovnováhy  a touha prozkoumat svůj vlastní svět často stojí na počátku zájmu o koncentraci a meditaci.

Různé formy praxe

V odlišných kulturách na celém světě se setkáme s různými metodami koncentračních, meditačních nebo kontemplačních technik. Dalo by se říci, že tyto metody mají rozdílnou formu a obsah, ale v základu mají jedno společné, oprostit mysl od myšlenek, uvolnit její sevření a nastolit rovnováhu, klid a vnitřní mír. Poměrně rozsáhlý rozvoj nejen východních učení u nás stojí za vznikem rozličných organizací, které nabízejí účast na svých kurzech a seminářích zaměřených na zklidnění mysli a různé formy meditace. Nabídka je pestrá, určitě si vybere každý dle svého temperamentu a zaměření.

Meditační praxe v hodinách ČVUT

Hodiny meditační praxe jsou určeny pro zájemce, kteří ve svém studentském životě hledají způsob, jak v této nesnadné době nalézt vnitřní klid. V průběhu lekcí, které vycházejí především z jógové praxe obohacené o informace propůjčené z tradiční čínské medicíny, zaměřujeme pozornost postupně na tělo, dech, tok energie v těle, smysly, mysl, intelekt a vědomí. Všechny tyto aspekty existence naší bytosti  postupně odkrýváme a vytváříme tak prostor pro vědomé prožívání ticha, klidu a míru naší mysli neboli našeho přirozeného stavu.

Prospěšnost praxe na organismus

Pokud jsme se rozhodli  vyzkoušet meditační techniky, je jisté, že se v nás cosi pohnulo. Opatrně začínáme hledat, pátrat,  zkoumat, možná jsme trošku objektivně podezíraví, protože naše analytické uvažování se potřebuje opřít o exaktní data, je tu snaha vše důkladně prozkoumat a ověřit dostupnými metodami, zda pravidelná praxe vede ke skutečným pozitivním výsledkům a bude nám prospěšná. Psychologické a neurologické studie prokazují, že lidé, kteří pravidelně praktikují meditaci jsou šťastnější a spokojenější.

Dnešní poznatky o prospěšnosti pravidelné praxe jsou nesporné, ať už v oblasti výzkumu neurověd nebo subjektivního hodnocení praktikujících, jejichž počet neustále stoupá. K hlavním benefitům při pravidelném praktikování patří následující účinky:

 

Abychom lépe pochopili problematiku, budeme vycházet z jógové filozofie a principů tradiční čínské medicíny.

Vnímání celku

Z pohledu jógové filozofie je bytost vnímána jako soubor vzájemně propojených pěti Kóš neboli obalů (fyzického těla, vitality, mysli, intelektu a blaha).

Annamája kóša neboli fyzické tělo se skládá z nám dostupných znalostí anatomie a fyziologie. Udržování přiměřeného stavu fyzického těla je předpokladem pro práci s ostatními obaly těla.

Pránámáje  kóša neboli energetické tělo vyživuje první obal vitální energií a „vdechuje“ hmotě život. Zdrojem příjmu energie je správný dech a vhodná strava. Hlavní energetická centra se umisťují v oblasti kolem páteře a jejich vyživování a správný tok souvisí s naší vitalitou, vyrovnaností nebo rozladěním.

Manomája kóša neboli obal mysli tvoří spojovací článek mezi tělem, smysly a intelektem. Smyslové vjemy jsou potravou pro mysl. Utvářejí bytost v průběhu života vzhledem ke kvalitě (hodnotám) jejího základu a prostředí ve kterém žijeme. Tento obal velice úzce souvisí s našimi emocemi a psychikou. Je charakterizován naším rozumem.

Vidžňánamája kóša neboli obal intelektu je složkou v naší bytosti, která se v průběhu života vyvíjí a zraje. Umožňuje se nám rozhodovat, plánovat, přemýšlet, hodnotit, trénovat naší mysl. Kvalita této složky určuje naše hodnoty a u zralých bytostí pomáhá při intuitivním rozhodování.

Ánandamája kóša, obal blaha, podmiňuje a zapříčiňuje ostatní těla a je jejich základem. Tato složka souvisí s bezdůvodnou radostí ze života jako takového bez zjevných příčin.

Z výše uvedeného je potřeba brát na zřetel relativní složitost a komplexnost lidské bytosti. Stálé harmonizování vzájemných vazeb a pochopení souvislostí je základem pro vyrovnanou mysl, pevné zdraví a spokojený život.

Další z jógového pohledu vykládá lidskou bytost jako souhrn takzvaných tří gun - tamas, radžas a sattva.

Poměr těchto tří gun určuje kvalitu s jakou se lidská bytost na tento svět rodí. Výchozí poměr je stav, ze kterého se postupně utváří pod částečným vlivem okolností osobnost člověka.

Guna tamas

Charakterizována jako temnota nebo slepota, trend jejího působení směřuje dolů, představuje tíži a nehybnost. V mysli jedince se projevuje zatemněním, zastřením, těžkopádností, což vede k tupé neaktivitě, zastření, nerozlišování.

Guna radžas

Představuje trend šíře do všech stran, její přirozeností je získávání a žádostivá touha po objektech, potěšení, vztazích, vlastnění a uplatnění se. Typická je pro ni psychofyzická aktivita, energie, neklid, nervozita, napětí. Rozptyluje mysl a libuje si v mnohosti.

Guna sattva

Představuje trend směřující vzhůru, je nositelem jasu, odráží světlo Vědomí a je jím osvětlována. Je reprezentantem krystalické čistoty a lehkosti, působí jako přirozené směřování k dobru, nenásilí a k pravdě. Převažuje-li sattva, vzniká správné smyslové vnímání, ostré rozlišování a správný úsudek. Sattva nezná sobectví ani strach, sama o sobě poskytuje pocit harmonie, klidu a uvolnění.

Nesčetné kombinace různých poměrů těchto gun utváří mentální nastavení jedince, je velmi individuální a tudíž je každá bytost neopakovatelný originál.

Proč nejsme stále vyrovnaní a hledáme způsoby, jak toho dosáhnout různými aktivitami, radami, terapiemi, stimulanty eventuálně meditací.

Pokud by se nás někdo zeptal, jak si udržet pevné zdraví, asi bychom vyjmenovali zdravou stravu, dostatek spánku, častá pohybová aktivita atp., ale například čínské učení považuje za ještě důležitější umět ovládat svou mysl a emoce.

Podle TČM je energeticky stejně náročné mentální zatížení jako fyzická práce. Pro začátek je důležité si uvědomit, že energie kterou nutně potřebujeme pro náš život se skládá z vrozené esence a energie (QI) získávané prostřednictvím dechu a stravy. Podstatou naší vyrovnanosti je harmonizovat příjem energie a rozumně hospodařit s jejím výdejem. Přiměřený pohyb, zklidněná mysl a zvládnuté emoce jsou předpokladem pro klidný a vyrovnaný život.

Pro ilustraci uvádíme diagram se znázorněním toku energie podle TČM.

Meditační praxe

Na diagramu je zjednodušeně znázorněn tok energie v našem těle. Stav mysli  je z hlediska zabarvení (našeho postoje – emočního ladění) rozhodujícím parametrem, který v organismu určuje kvalitu energie. Z tohoto důvodu je podstatný stav naší mysli při každodenních činnostech.

Mysl

Tvoří jakýsi souhrn rozumu, vnímání, vůle, paměti, pozornosti, představivosti a cítění. Souvisí s našim rozhodováním, její podstata vychází z genetického základu, je živena smyslovými orgány a utvářena okolním prostředím. Stav mysli je často nevyzpytatelný a nestálý, souvisí s našimi náladami a prožívanými emocemi. Stav mysli výrazně ovlivňuje fyziologické děje v našem organizmu včetně správného dechového vzorce, který zpětně může ovlivňovat naší mysl.

Dech

Zásadně ovlivňuje činnost jedince. Správný způsob dechu souvisí s držením těla, funkcí svalů,  orgánů a velmi zásadně působí na psychiku. Z hlediska rovnováhy je podstatný správný funkční dech, který kromě fyziologických dějů v těle mění i chemické složení krve. Rozlišujeme čtyři fáze dechu, nádech, zádrž, výdech a zádrž, všechny fáze mají svůj důležitý význam. Dechové techniky jsou  velmi častým prostředkem k praktikování meditační praxe. Původ našeho dechu pramení ze stejného zdroje jako naše mysl. Koncentrace na dech pomáhá zklidnit roztěkanou mysl a otáčí pozornost do našeho nitra.

Připravujeme:

Relaxační techniky

Dechové techniky

Koncentrační techniky

Co je to vlastně meditace?

Práce s gunami.

Audio lekce